V záhybech lipového kmene jsem fotil ploštici blánatku lipovou. Původní areál je severní Afrika a jižní Evropa. Po roce 1980 se druh začal šířit na sever a na východ. Česká republika je na severní hranici areálu. V ČR poprvé nalezena v roce 2004.
Našel jsem nové místo s desticemi chřapáčovými. Bylo tam 18 plodniček. Největší měly v průměru 5 cm.
Bylo mi ale řečeno zkušenými mykology, že tmavobělku lze určit spolehlivě pouze sekvenací DNA (až na výjimky).
Na kraji cesty vyrostly 3 tmavobělky. Podle rýhovaného třeně a zřetelného zápachu jsem myslel na tmavobělku rýhonohou…
Podél cest vykvetly podběly. Je to jejich typické stanoviště.
V Posázaví jsem fotil jaterník podléšku. Kvete v březnu a dubnu.
