penízovka sametonohá
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) roste od září do dubna na mrtvém dřevě listnáčů. Typický je sametový, v dospělosti černohnědý třeň.
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) roste od září do dubna na mrtvém dřevě listnáčů. Typický je sametový, v dospělosti černohnědý třeň.
Černorosol bukový (Exidia nigricans) roste po celý rok na tlejících kmenech, větvích a pařezech především buku, hojně i dubů, lísek, jasanů a vrb, někdy také bříz, olší a smrku. Náš nejhojnější černorosol.
Ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae) roste po celý rok, nejčastěji od listopadu do června. Vyrůstá na odumřelém dřevě především bezu černého, zde na bukové větvi.
Voskovka mírná (Hygrocybe cf. insipida) /určení není úplně jisté/ je druh Červeného seznamu v kategorii druhů, o nichž jsou nedostatečné údaje (Data Deficient).
Nejspíš voskovka mírná (Hygrocybe cf. insipida) vyrostla na lokalitě v počtu asi 10 exemplářů. Pro mě prvonález, nejen na Říčansku 🙂
Pravděpodobně voskovka mírná (Hygrocybe cf. insipida) vyrostla na krátkostébelné louce s dalšími 4 druhy voskovek…
Podle fotek vypadá na závojenku šedohnědou (Entoloma porphyrophaeum) , téměř ohrožený druh Červeného seznamu (NT). Neměla ale růžově zbarvené lupeny, což by závojenka v dospělosti měla mít. Čekám na výsledky mikroskopování z mykologické poradny…
Blíže neurčená voskovka, která byla na lokalitě s voskovkami pár metrů od voskovky papouščí. Dle odborníka nelze z této jedné fotky určit do druhu…
Voskovka papouščí (Hygrocybe psittacina) – detail na větší plodnici. Našel brácha při naší společné výpravě…
Voskovka papouščí (Hygrocybe psittacina) svými barvami (žlutou a zelenou) připomíná papouška – andulku vlnkovanou, odtud název. Nejatraktivnější jsou plodnice s převládající zelenou, i tyto dvě s menší mírou zelené udělaly velkou radost, neb je to prvonález na Říčansku :-).